Na Arizóně sloužil jeden nepříliš oblíbený strážník, který byl ostatními neustále zesměšňován pro svou až demonstrativní pracovitost a poctivost. Většinou chodil na pochůzky sám, protože nikdo nestačil jeho tempu, kvůli kterému mu říkali Batman.

Arizóna bylo místo, kam se chodilo za trest. Proto byla také takřka nepřetržitě v centru pozornosti inspekčního oddělení.

Nevím, zda Batmana tehdy někdo udal, nebo byl prostě podezřelý, prostě se jednou k všeobecnému pobavení stalo, že inspekce začala nenápadně sledovat právě jeho. Ten, kdo ho měl právě na starosti, to neměl lehké, protože Batman se pohyboval rychle a nenápadně, což mu značně usnadňovala jeho drobná postava.

Inspektoři sledovali Batmana asi měsíc, aniž by měli jakýkoli viditelný výsledek. Až jednou...

Bylo to kolem třetí odpoledne, když Batman ohlásil "krátkou technickou pauzu". Takové přestávky si strážníci obvykle brali na občerstvení nebo na toaletu. Proto náš inspektor zajásal, když viděl Batmana zamířit k nejbližšímu průjezdu, opatřenému těžkými dubovými vraty. Bylo to podezřelé!

Během let, kdy se tento příběh vyprávěl, vypravěč zpravidla nechával mnoho prostoru tomu, co si asi chudák inspektor představoval, když volal posily, aby měl svědky, než se vřítil do průjezdu...

... kde přistihl chudáka Batmana, jak si leští boty.